| POLYCHROÏSME, subst. masc. Étymol. et Hist. 1842 (Ac. Compl.) Formé des élém. poly-* et -chroïsme (Cottez 1982); v. aussi dichroïsme. |
| POLYCHROÏSME, subst. masc. Étymol. et Hist. 1842 (Ac. Compl.) Formé des élém. poly-* et -chroïsme (Cottez 1982); v. aussi dichroïsme. |