| ![]() ![]() ![]() ![]() CHALAND1, subst. masc. Étymol. et Hist. 1100 caland (Roland, éd. J. Bédier, 2467); ca 1160 chaland (Wace, Rou, II, 2002 ds T.-L.). Empr. au gr. byz.
χ
ε
λ
α
́
ν
δ
ι
ο
ν (ixe-xes. ds Du Cange, Glossarium ad scriptores mediae et infimae Graecitatis, s.v.). |